Editorial „Boha nejvíc rozesmějete, když mu řeknete o svých plánech,“ tenhle bonmot režiséra Woody Allena je více než pravdivý. Mohl bych o tom napsat román, ale nelekejte se, tenhle úvodník nehodlám věnovat svým osobním životním veletočům. Ale třeba tohle stojí za zmínku: do každé knihy, které jsem autor či spoluautor, jsem měl vždycky první kapitolu napsanou už dlouho dopředu. A vždycky jsem tvrdil, že přestože je práce na textu záležitostí dynamickou, tedy především o škrtání, tak zrovna tato kapitolka je tak zásadní, že v knize stoprocentně bude. A skutečnost? Žádná z nich se v knize nikdy neobjevila, buď vypadla úplně, nebo z ní zůstalo několikavěté torzo. Trošku podobně to máme i s konečnou podobou každého čísla Srdcařů. Hned po vydání každého čísla mám celkem jasno, co bude obsahem následujícího. Pravda, na rozdíl od těch vyškrtaných „tutových“ kapitol žádné příspěvky neškrtáme a nevyhazujeme, jen je přesouváme do dalšího vydání. Snažíme se kombinovat obsah tak, aby byl co nejpestřejší. Pochopitelně se objevují aktuální události, jako např. nyní pozvánka na výstavu o Bhútánu nebo cestovatelský festival Neznámá země ve Zlíně. Limitováni jsme ale především datovou náročností; desítky minut videí a stovky fotografií v dobré kvalitě něco zaberou. Musím přiznat, že s blížící se uzávěrkou spolu s grafičkou Míšou Kubátovou zažíváme pravidelný srdcařský adrenalin. Tentokrát jsme do příštího, letního vydání Srdcařů, přesunuli čtyři skvělé články. Ale už dost o tom, co bude příště, teď si užijte naši jarní nadílku! Miroslav Náplava šéfredaktor