Na vlastní kůži Fascinující Zugspitze Text a foto: Antonín J. Grimm Češi milují zimní lyžování a houfně se o zimních prázdninách a různých volnech valí do Alp. Sám jsem několikrát absolvoval dlouhé přejezdy, nadával při kolonách na Brennerském průsmyku a hledal drobné na placené úseky dálnic. A přitom jsou i možnosti, kdy se dá cestovní čas výrazně zkrátit a lze i ušetřit na kilometrech a mýtech. Vítejte v Zugspitz Arena, hodinu jízdy z Mnichova. Nejvyšší hora Německa Zugspitze leží na hranicích s Rakouskem. Přístup na vrchol je možný z obou zemí. Zůstaňme ale v Rakousku, respektive v Tyrolsku. Lyžařská oblast nazývaná Zugspitz Arena uspokojí opravdu každého. Hlavními centry jsou městečka Ehrwald a Lermoos. Díky jednotnému skipasu můžete pomocí 58 lanovek projezdit 139 km sjezdovek. V Ehrwaldu jsou sjezdovky vklíněny mezi lesy, což při bíle obalených stromech působí přímo pohádkově. Stejně jako svahy, tak i ubytování v Ehrwaldu uspokojí všechny kategorie návštěvníků. Komu zbude po celodenním dovádění na svazích ještě energie, může večer vyrazit na sjezdovky na saních. Základem je osvojit si systém brždění. Pak už bude několikakilometrový sešup celkem legrace. Jízdy lze kombinovat s konzumací v restauracích, ale pozor na míru piva a šnapsů… Kdo nelyžuje, nebo si chce dát od lyží pauzu, může vyrazit na výlet na sněžnicích nebo na túry večerní krajinou s pochodněmi. Přes údolí, kde v létě trefují míčky golfisté a v zimě se po upravených stopách prohánějí běžkaři, leží středisko Lermoos. Na rozdíl od Ehrwaldu nabízí těžší terény na převážně otevřených, nezalesněných pláních. Hotely jsou v těsném dosahu stanic lanovek, což je určitě výhodou. Velký zájem je o rodiče s dětmi, kterým vychází vstříc spousta ubytovacích zařízení. Vše s výhledem na majestátnou nejvyšší horu sousedního Německa. Po vydatné lyžovačce následuje krátký přejezd do vesničky Bichlbach. „Ke stolu!“ pobízí nás Renata Straková, Češka původem ze Šumavy. Nesedáme si však do vyhřáté restaurace, ale zalézáme do ledového iglú. To se postaví pomocí nafouklého gumového balónu o průměru 6 metrů, na jehož kupoli se navrší až 1,5 m sněhu. Díky počasí většinou stavba vydrží až do května. Podává se skvělé tyrolské sýrové fondue v kombinaci se svařeným bílým vínem. Inu, místní specialita. Ke stolům a na lavice se vejde až 20 lidí. Komu by uvnitř byla zima, může se po jídle naložit do dřevěné kádě s vodou, zahřívané na 35 stupňů. To je ovšem nutno domluvit předem, protože ohřev vody pomocí polen trvá 3 hodiny. Ale ta romantika. Koupání v teplé vodě se svařákem v ruce a pohledy za svitu měsíce na alpské velikány. Nyní již nás čeká vrchol výletu. A to doslova. Fascinující Zugspitze. Spodní stanice lanovky je ve výšce 1225 metrů. Jsme tu po ránu hned první, lyžování chtiví pasažéři. Kabina připomíná tramvaj zavěšenou na mohutných lanech, jejichž délka je 3,6 km. Malinko znejistíme, když obsluha pomocí paletových vozíků dostává do kabiny dva obří, 800 kg vážící betonové bloky. Prý trochu fouká a je nás jen pár. Hurá do oblak! Během 10 minut se dostáváme o 1737 metrů výše, na vrchol vysoký 2962 m n. m. Už jen přejít pomyslnou hranici a hurá na prázdné svahy (to proto, že jsme dnes první…). Celkem 17 km sjezdovek v ledovcovém kotli na úbočí hory nabízí parádní lyžování. A vůbec nevadí, že na pár vlecích je ještě kotva. Pro občerstvení si na Sonnenterasse můžete vybrat mezi restaurací bavorskou, nebo tyrolskou. Ale ať už budou špetzle, šnaps nebo weitzen beer šmakovat v každé jinak, jedno mají společné. Nádherný panoramatický pohled na více než 400 vrcholů v Rakousku, Německu, Itálii a Švýcarsku. Komu se po vydatném obědě nebude chtít na lyže, může se mrknout do muzea „Faszination Zugspitze“. Přiblíží vám zde éru prvních odvážných dobyvatelů hory, ještě před vybudováním lanovky. Ta byla z tyrolské strany zprovozněna v roce 1926, z německé strany až o 5 let později. Užitečné informace: Cesta z Prahy zabere necelých 5 hodin, trasa měří 490 km. Zpáteční jízdenka lanovkou na Zugspitze stojí pro dospělé 40,5 euro, pro děti 24,5 euro. Zajímavou možností pro lyžaře je skipas Top snow card, na který lze jezdit „na obou stranách Zugspitze“, tedy ve dvou zemích. Více o cenách permanentek a ubytování v oblasti Zugspitz Arena na: www.zugspitzarena.com www.hotel-tirolerhof.at A v teple muzea se vám bude těžko chtít uvěřit těmto zaznamenaným klimatickým rekordům: rychlost větru 335 km/h, mráz –35,6 °C, výška sněhové pokrývky 9,4 metrů. t