Editorial Obsah Jediný hřích na světě Sedím na dvanácté palubě trajektu M/S Finnmaid plujícího z Helsinek do Travemünde a zírám do vod Baltiku. Stmívá se. Expediční MANka vydýchává arktické mrazy uplynulých třech týdnů na sedmé palubě (po čtyřech letech na jihu Afriky šlapala holka v mrazech jako hodinky), my máme před sebou 29 hodin úlevné plavby v kajutě číslo 8034 (alespoň deset hodlám konečně prospat). Vracíme se z prvního natáčení pro připravovaný seriál Srdcaři na severu, který navazuje na svého úspěšného předchůdce, osmidílných Srdcařů v Africe. Plácli jsme si opět s Prima ZOOM a máme na dva roky o cesty za příběhy vystaráno. Severu jsme si hned na prvním výjezdu skutečně užili, zatímco doma udeřilo jaro v plné síle, na severu Finska vládla zima, -15°C nebylo výjimkou. Podařilo se nám horkovzdušným balonem přeletět severní polární kruh 66°33´ v jezerní oblasti Kemijärvi, podle všeho, jako první Češi. Balon pilot Michal Kubát je akční srdcař a společně jsme už několik expedičních přeletů podnikli. Tohle byla ovšem skutečná lahůdka, takové to křupnutí karamelové krusty na créme brulé po výtečném obědě. V příštím čísle magazínu se můžete těšit na reportáž. Domů se tradičně vracím zralý na pobyt v lázních, což se mi určitě nepodaří. Třetí den po návratu tiskovou konferencí zahájíme XXII. ročník festivalu cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá země, od 18. do 27. dubna se Zlín stane opět Městem cestovatelů. Letošní motto festivalu je Staré páky vs. mladá krev. Setkat se tak můžete s legendami, např. osmdesátiletým, stále aktivním lezcem Petrem Prachtelem či průkopníkem potápění, vynálezcem a stavitelem miniponorek, českým kapitánem Nemo, Pavlem Grossem, ale i mladými a nadějnými, před jejichž výkony a snažením už teď mnohdy smekám, např. Peggy Marvanovou s Adamem Záviškou, tuk-tuk-nomádkou Luckou Radovou, polární bioložkou Maruškou Bulínovou nebo slacklinerkou Aničkou Kuchařovou… Musel bych vyjmenovat všechny, každý host letošního ročníku je nespornou osobností. Ostatně, přijďte se osobně přesvědčit! Na každou cestu si sebou přibalím knihu, tentokrát útlý svazek Marka Váchy s názvem Nevyžádané rady mládeži. Skutečně nepodléhám iluzi, že bych mezi mládežníky ještě patřil, jsem v duchu festivalového motta už ta stará páka (ale s mladou myslí pochopitelně). Váchovo dílko stojí za přečtení v každém věku. Moc pěkně to tam pan farář sází: …nic není tak důležité jako život. Tohle je hřích a je to jediný hřích na světě, nežít život, nevyplout na oceán, žvanit, potloukat se po přístavu, věčně kritizovat kde co a kde koho, nic nevytvořit, shazovat, pomlouvat a shánět novinky. Fuck you! Ani vy, milí čtenáři magazínu, nebloumejte znuděně po symbolických přístavech, netlachejte, neztrácejte čas s marnými lidmi. Seberte odvahu a naskočte na první loď, příležitost, která zahouká k vyplutí, k akci. Možná si nabijete nos, třeba to bude bolet, ale nebudete litovat. Lepší krátký život s hlubokou brázdou za sebou, než dlouhý beze stopy. Přeji vám krásné jaro a vše dobré! Miroslav Náplava šéfredaktor