Editorial Obsah „Grónskem jsem šel dvě stě kilometrů pěšky s dvoukilovým objektivem na krku. Na Ká dvojku jsem vláčel veškerou techniku v batozích deštěm. Kilimandžáro mě bolelo každý den. Nebyl jsem aklimatizovaný, prášky proti výškové nemoci naopak způsobily, že jsem výškovou nemoc měl i v nížině. Byl jsem strašně unavený, ale existenčně motivovaný, že prostě MUSÍM udělat nádherné fotky. A pak… Ve čtyři ráno sedíte na vyhlídce, zmožený, ale spát nemůžete, nechcete, protože si strašně vážíte toho, že tam přes všechny problémy jste. Vtom přijde to světlo a Vy fotíte ten okamžik, který Vám fotografie bude připomínat, kdykoli se na ni podíváte. O tom je fotografování. O nekonečném opakování neopakovatelného momentu,“ píše Petr Jan Juračka o své vášní v knize ze Života fotografa. A taky prozrazuje, jak k titulu své knihy přišel. Inspirací mu byla kniha horolezce Miroslava Šmída s názvem Ze života horolezce. „Míra byl především horolezec a k focení se dopracoval časem, já to mám přesně naopak, jako fotografa mě chytilo horolezectví. Míra Šmíd byl ovšem lezecký bourák, bohužel, zahynul v roce 1993. Na „Matku s perlovým náhrdelníkem“, tedy Ama Dablam v Himálaji, vylezl sólo a psal o ní jako o jedné z nejkrásnějších hor. Taky jsem se do ní zakoukal, a když se nabídla možnost pokusit o její zdolání s Honzou Trávníčkem a jeho partou, neváhal jsem.“ S Petrem jsme strávili poslední hodiny před odletem. Jako vždy měl v batohu nabaleno plno techniky, protože by rád o svém dobrodružství natočil dokument. Držíme palce, přejeme šťastný výstup i sestup a hlavně návrat domů ve zdraví! AKTUÁLNÍ INFO O VÝPRAVĚ NALEZNETE NA FACEBOOKU