Rozhovor Jednoho dne impulsivně přijímám pozvání na jízdu s kolonou harleyářů z Hradce Králové do Ostravy. Ač jen jezdec spolujezdec, toto si nemohu nechat ujít. „Pojedeme spolu, usaď se a kochej se,“ říká mi při stisku ruky Ross Chambers, dnes můj osobní řidič. Jedeme s Rossem v čele kolony na zlaté Electra Glide, následováni dvacetihlavou smečkou na bublajících strojích. Jízda ubíhá jak po másle, připadám si, jako bych seděl doma v pohodlném křesle. Elektra si hluboce duní, je znát její síla. Večer v Ostravě u steaku a piva probíráme s Rossem nejen jeho zajímavý job. „Jsem původně z Nebrasky. V Čechách mám rodinu a žiji tu osmým rokem. Začal jsem jezdit na motorce až ve 24 letech. Jeden čtvrtek jsem se rozhodl, že budu motorkář. V pátek jsem nastoupil do řidičského kurzu. V sobotu a v neděli jsem se celý den učil. V pondělí ráno jsem udělal řidičák a ten samý den odpoledne jsem již měl svého prvního Harleye. H-D je můj životní styl,“ usmívá se Ross a já mu to věřím. „Teď mám novou motorku teprve 14 dní a mám na ní najeto už 2500 km. Za krátkou sezónu od dubna do října u nás najezdím nejméně 25000 km,“ dodává Ross. Slušná porce. VIDEO V čem přesně spočívá tvá práce? Má pozice se jmenuje „Manažer zákaznického zážitku“. Starám se o to, aby naši zákazníci měli plnou možnost využít své stroje. To může být víkendová vyjížďka s místním sdružením Harley Owner´s Group nebo motorkářský sraz organizovaný H-D. Tam může být účast od stovek po desetitisíce jezdců. Také organizuji přes cestovní agentury výjezdy do Ameriky, Austrálie, Jižní Afriky, Thajska, na Nový Zéland a podobně. Kdo je u nás typický ,,Harleyář"? Na to není jednoduchá odpověď. Potkáš třeba na pumpě člověka, který vypadá jako tvrdý člen motorkářského klubu. Po pár sekundách zjistíš, že je to milý doktor. Mám i kamaráda, který je opravdový nadšenec, a rozváží přes týden pizzy. Moderní Harleyář je prostě kdokoli. Velké procento tvoří i ženy. Po pravdě, není nic lepšího než krásná holka na mašině. Mění se v čase nějak přístup motorkářů k různým značkám nebo typům motorek? Samozřejmě. Hlavně ve střední Evropě se dá jasně poznat, jak se mění dostupnost značky Harley-Davidson. Výrobce bere tyhle trhy hodně vážně a dost zde investuje, aby změnil názor, že Harley je jen pro určenou skupinou lidi a že pro většinu není dostupný kvůli finanční náročnosti. Když člověk chce, vždy umíme najít cestu k nákupu motorky. Ta bariéra je více psychická. Při našem financování může mít nadšenec novou motorku za cenu odpovídající dvěma kávám denně v kavárně. Tvoje nejoblíbenější trasa v Čechách? Okolí polských hranic v Orlických horách. Jsou tam úžasné cesty a asfalt, který je v neuvěřitelně dobrém stavu. O některých z těchto cest si myslím, že jejich tvůrci museli být zároveň i umělci. Jsou tak krásné! Bydlím v Ostravě, tak mám výhodu, že do hodiny jízdy v každém směru můžu zažít úplně jiné cesty. V Beskydech jsou krásné a jemné zatáčky, na Vítkov a okolo Slezské Harty ostré serpentiny a v Jeseníkách prudké změny elevace a krásné výhledy. Co tomu říká rodina? Než se mi narodil syn, manželka se mnou jezdila 80 % cest. Každý víkend jsme byli na motorce. Jeli jsme na Korsiku na svatební cestu a první den urazili 1250 km. Dneska je to trochu jinak, samozřejmě jezdím víc sám, ale manželka mi nenadává. Sama si všímá, že na konci týdne, kdy mám najeto průměrně 500 km denně a do toho několik setkání, přijedu domu vysmátý a klidný, protože jízda mi pomáhá vyčistit hlavu a připravit se na „rodinný“ život. Mám ve svém životě tři lásky: tříletého synka, manželku a Harley-Davidson. Ale na prvním místě je samozřejmě rodina. GALERIE Co ti u nás schází ve srovnání s Nebraskou? To je jednoduchá odpověď. Rodina. Mám opravdové štěstí, že pocházím z krásné a velké rodiny. Mám 5 bratrů a dohromady 13 neteří a 3 synovce. Když se všichni sejdeme, je nás víc než 70 lidí. A tvoje práce snů? Když jsem byl malý, chtěl jsem prodávat limonády na ulici. V osmi letech se mi to podařilo a byl to velký úspěch. Nyní mě těší, jak se lidé s koupí nového H-D mění, stejně jako kdysi já. Člověk, který nejezdí, to těžko pochopí, ale přeji všem, ať jim to přináší takové štěstí jako mně. Co je to HOG? HOG nebo H.O.G. čili Harley Owners Group znamená Klub majitelů motocyklů Harley-Davidson. Tento klub vznikl v roce 1983 z popudu firmy Harley-Davidson Motor Co. Továrna také vytvořila stanovy a pravidla, která platí pro členy tohoto celosvětového klubu. Jak již název napovídá, členem se může stát každý, kdo vlastní motocykl Harley-Davidson. Každý, kdo si u autorizovaného dealera zakoupí nový motocykl, stává se automaticky na dobu jednoho roku plnoprávným členem. Po roce dostává člen klubu možnost své členství prodloužit, a to buď o další rok, nebo si předplatit doživotní členství tzv. Life Membership. Hlavní podstatou tohoto klubu je zvýšení entuziasmu a radosti z jízdy na motocyklech H-D. Protože navzdory veškeré modernizaci přeci jen ještě nelze jenom tak přejet na motorce z jednoho konce světa na druhý po své ose, fungují za přispění lokálního dealera místní sdružení, která se nazývají Chaptery. Ty jsou zde proto, aby chlapíci na strojích Harley-Davidson nebyli nuceni jezdit na srazy až do Milwaukee v USA, kde H-D sídlí. Takhle si v místě svého Chapteru pořádají výlety a když se chtějí družit, vyrazí si do ciziny. Mezi sebou se členové HOGu poznají podle nášivky na zádech a podle domovenky (např. Praha Chapter – Czech Republic). HOG měl v prvním roce 33 tisíc členů. Při desátém výročí HOG v roce 1993 bylo již 805 Chapterů a více než 233 tisíc členů. V současnosti HOG sdružuje již hodně přes jeden milión členů, kteří žijí ve 130 zemích světa. Chaptery působí v 60 zemích a je jich více než 1400. t