Pozvánka VIDEO Jmenovat se jako jeden z největších dobrodruhů současnosti je vítězství i prohra zároveň. Sny a řeči o prominentních dětech mohou jít k šípku. Schválně se na konci tohoto článku rozhodněte, zda byste s hlavním hrdinou tohoto příběhu chtěli měnit anebo ne. Představte si, že máte tátu takovýho pošuka, že namísto toho, aby chodil pravidelně do práce a po osmi hodinách se vracel domů a hrál si s vámi na dobyvatele a na piráty, sám podobné výpravy plánuje a uskutečňuje. Nejdřív s dřevěným vorem a partou podobných magorů přepluje celý Pacifik, i když snad všichni vědci na světě tvrdí, že to je nesmysl a sebevražda. Expedice se jmenuje Kon_tiki a za pár let se o ní bude mluvit a psát na celém světě – ale vám je to fuk, protože jste devítiletí kluci a místo tátovy popularity spíš řešíte to, proč je tak málo doma. Pak se ale ledy hnou, otecko plánuje další velký projekt – expedici na tehdy ještě málo známý Velikonoční ostrov. K této jeho akci se váže krásná historka, když byl ještě on sám malý prcek: Ve škole měly děti hovořit o tom, čím budou, a budoucí táta Thor prohlásil, že bude slavným vědcem a objevitelem. Učitel se mu tehdy vysmál a tvrdil, že přece všechno už je dávno objevené! (To se prosím bavíme přibližně o roku 1920!) Malý chlapec zcela vážně zavrtěl hlavou, že to není pravda, protože o Velikonočním ostrově toho lidé zatím vědí velice málo, a tak se tomu bude věnovat, až bude velký. A dodržel slovo. Teď tedy skočíme do roku 1954, kdy už slavný a světově proslulý otec Heyerdahl bere svého patnáctiletého syna stejného jména na palubu lodi a vyplouvá k Velikonočnímu ostrovu. Expedice se jmenuje Aku-Aku. Kniha stejného jména obletí celý svět. A pozdější hodnotitelé budou říkat (a dodnes říkají), že táta udělal pro ten malinkatý ostrůvek s podivuhodnými sochami MOAI to samé, co pro Ameriku Kolumbus. Není na tom něco nespravedlivého? Předpokládám, že vám je jasné, že kýžený otec se jmenuje Thor Heyerdahl, jeden z posledních skutečných dobrodruhů současnosti. A jeho syn má stejné jméno – Thor Heyerdahl. Na expedici Aku-Aku byl osobně přítomný a ve svých patnácti letech se aktivně účastnil pracovního programu. U dalších tátových expedic figuroval jako významný poradce. Představte si to. Všichni znají vaše jméno – protože je stejné jako tátovo. Na skoro všech těch slavných projektech spolupracujete jako poradce, podílíte se na plánování, ale největším hrdinou je stále a jednou provždy právě táta. Aby vystoupil ze stínu svého otce, a hlavně aby s ním nemohl být spojován ve smyslu protekce, vydal se studovat mořskou biologii. Následně i vojenskou akademii. Věnoval se arktickým výzkumům pohybu ledních medvědů a velryb. Významně přispěl ke studiu migrace a také ohrožení těchto nádherných zvířat. Stal se znalcem mořských proudů. A díky své unikátní specializaci se stal i velmi cenným rádcem pro svého tátu antropologa a mořeplavce, když s ním konzultoval mořeplavecké expedice Ra I., Ra II. a Tigris. Začal pracovat pro National Geographic i pro Společnost národů, stejně jako pro WWF, World Wildlife Fund. Vypracoval se na experta na mořské proudy, na pohyb populace mořských ryb a také na znalce znečištění oceánů. Stal se kapacitou světového měřítka. Ale osud a předurčení ho stejně dostihly. Když se přes vlastní hvězdnou kariéru dostal zpět domů, do Norska, přijal pozici šéfa správní rady muzea Kon-Tiki. Věhlasného muzea, jehož název zrychluje tep snad všem dobrodruhům na Zeměkouli. Tomuto muži ale název instituce spíš asi připomínal projekt, který mu odvedl tátu. Teď ve své další roli, kterou zastává už přes dvacet let, pracuje i na posilování odkazu díla svého otce. Svou vlastní práci nevnímá konkurenčně, ale jako příspěvek ke společnému dílu všech, kteří na planetě Zemi pracují v podobných oborech: nejde o rostoucí zisk, o trvalý růst. Jde o udržitelný život člověka na naší planetě a v udržitelných podmínkách. Popularita a sláva tvoří příjemnou aureolu, která se nad tím vším vznáší, ale není to hlavní. Jméno Thor Heyerdahl i ve své další generaci představuje tolik potřebné bořitele hranic v lidských hlavách a srdcích. Ve Zlíně vystoupil Thor Heyerdahl jr. s přednáškou na téma In The Wake of My Father (Ve stopách mého otce). Během ní zmapoval dlouholetou spolupráci s otcem, osobní vědeckou kariéru mořského biologa a experta na lední medvědy a velryby i dvacetileté působení v čele muzea Kon-tiki v norském Oslo. Na podobné akce se nezapomíná a věříme, že ani Thor Heyerdahl jr. nezapomene na bouřlivý potlesk stojícího obecenstva v momentě, kdy od pořadatelů festivalu Neznámá země přebral cenu Kantuta, udělovanou za mimořádný přínos v oblasti sbližování a poznávání kultur. V jeho případě jde i o to, že se dokázal vymanit ze stínu svého „velkého“ otce, jít si vlastní cestou a uspět. Klobouk dolů, juniore! GALERIE