Editorial Obsah O snílcích a magorech Jsem snílek. Rád se v duchu oddávám mnohdy šíleným plánům a nápadům. Někdo snění zaměňuje za prokrastinaci. Nesouhlasím, i když jenom snít a nedotáhnout alespoň něco z toho vysněného do konce, případně do stádia pokusu, by bylo časem promarněným. Ale k věci. Nedávno mě oslovil divák, který viděl na Primě Srdcaře v Africe, epizodu o bláznivé jízdě šlapací drezínou. „Vy jste takový snílek, něco jako byl Che Guevara.” Okamžitě jsem se dost razantně vymezil. „Jsou snílci a jsou magoři, pane!“ Když byla v roce 1962 jaderná krize na Kubě a Rusko se s USA nakonec dohodlo a rakety z ostrova Svobody stáhlo, tak Che litoval, že k jaderné válce nedošlo! Prohlásil: „…protože by z popela milionů nevinných obětí vzešel nový spravedlivý společenský řád.” Tohle není snílek, ale ideologicky zaslepený magor. Che Guevara nepatří na trička, ale na rohožky. Při každém čištění zablácených bot bychom si měli připomínat, kam by své a okolní národy podobné kreatury mohly dovést, nebo dokonce dovedly, třeba Hitler, Mussolini či Stalin. A tihle psychopati se rodí stále, a jak tomu bylo v dějinách vždy, mají politické a vůdcovské ambice. Ostatně, rozhlédněte se kolem sebe. Snílek jde sice mnohdy tvrdohlavě za svým, ale ublíží maximálně sobě. Magor si bere za rukojmí statisíce, miliony. Přeji nám všem, abychom kolem nás měli převahu snílků. Krásné prázdniny s letním vydáním magazínu Srdcaři! Miroslav Náplava Šéfredaktor