Obsah Rozhovor Správně napsat a vyslovit „hygge“ je ještě jednoduché. Ale přesně vysvětlit, o co se jedná, to už je trochu zapeklité. Hygge bývá popisováno různě, od „umění vytvářet sounáležitost“, „útulna na duši“ a „schopnosti hodit starosti za hlavu“ přes „vyhledávání všeho, co nás uklidňuje“, „důvěrnou pospolitost“ až po moje oblíbené „kakao s rozsvícenou svíčkou“. „Hygge je atmosféra, která nás obklopuje, a vědomé prožívání štěstí. Je to způsob bytí s lidmi, které máme rádi. Je to pocit domova. Pocit, že kotvíme v přístavu bezpečí, kde jsme chráněni před světem a kde si můžeme dovolit být sami sebou. A můžeme si třeba dlouho povídat o všech těch malých nebo velkých věcech života nebo klidně a nevtíravě sdílet tichou společnost jeden druhého nebo si prostě jen tak o samotě vychutnávat šálek horkého čaje či lahodnou kávu s čepicí napěněného mléka,“ vysvětluje Meik Wiking, ředitel Institutu pro výzkum štěstí v Kodani. Při příležitosti letošního knižního veletrhu v Praze, na který přijel uvést dvě své knihy v českém vydání – Hygge a Lykke - jsme ho pozvali do redakce Srdcařů. Kolega Petr Horký s ním natočil jeden z dílů své talk-show Hausbót, my jsme mu položili pár otázek do seriálu Srdcaři na severu a taky zbyl čas na trochu toho chlapského blbnutí. Ostatně, podívejte se na krátké video. GALERIE VIDEO Máte zajímavou práci. Baví vás? Mám tu nejlepší práci, o jaké se vám ani nezdá. Zabývám se totiž tím, co činí lidi šťastnými. V našem Institutu výzkumu štěstí, což je nezávislý think-tank zaměřený na životní pohodu, spokojenost a kvalitu života, zkoumáme příčiny a důsledky lidského štěstí a pracujeme na zlepšení života lidí ve všech končinách světa. Sídlíme v Dánsku a – samozřejmě – pálíme svíčky od pondělí do pátku a – samozřejmě – naše kanceláře jsme si vybírali tak, abychom si to mohli udělat hygge. Proč sídlíte zrovna v Dánsku? Naše instituce vznikla v Dánsku zcela oprávněně, protože se dlouhodobě řadíme k nejšťastnějším národům světa. Dánsko rozhodně není dokonalou utopií a s většími či menšími problémy se musí potýkat jako všude jinde. Věřím však, že my Dánové můžeme inspirovat mnohé další země k radostnějšímu vnímání života. Označení Dánska jako vůbec jedné z nejšťastnějších zemí vyvolalo v médiích velký zájem. Co týden se mě novináři z The New York Times, BBC, Guardian, China Daily a Washington Post ptají: „Jak to děláte, že jste tak vyrovnaní a spokojení?“ a „Co se od vás, co se štěstí týče, můžeme naučit?“ Delegace starostů, badatelů a politiků ze všech koutů světa často navštěvují náš Institut výzkumu štěstí ve snaze získat... no... štěstí. Jaký že to je ten recept na životní pohodu, kvalitu života a spokojenost, kterých si my Seveřané užíváme? Pro mnohé je to docela záhada, protože – kromě toho příšerného počasí – v celosvětovém měřítku Dánové podléhají jedněm z nejvyšších daňových sazeb. Zajímavé je, že sociální stát zde má širokou podporu. Tato podpora pramení z uvědomění, že sociální model proměňuje naše společné bohatství na blahobyt, na dobrý život. My neplatíme daně, my investujeme do naší společnosti. Pořizujeme si kvalitu života. Klíčem k porozumění vysoké míry pociťovaného štěstí je schopnost sociální péče omezit rizika, nejistoty a úzkost mezi obyvateli a zamezit jejich extrémní nespokojenosti. Nicméně nedávno mi došlo, že v dánském receptu na štěstí mohla být přehlédnuta jedna naprosto zásadní ingredience – hygge. Hygge je dánský výraz? Slovo „hygge“ pochází z norštiny a je to výraz pro rozpoložení duševní pohody. Po téměř pět století bylo Dánsko a Norsko jedním královstvím, než Dánsko v roce 1814 o Norsko přišlo. „Hygge“ se poprvé objevilo v psané dánštině na počátku 19. století a spojení mezi hygge a duševní pohodou nebo štěstím možná není náhodné. Podle celoevropského sociálního průzkumu jsou Dánové nejšťastnější lidé v Evropě a také ti, kteří se nejčastěji setkávají se svými přáteli a svou rodinou, jsou vyrovnaní a nejméně stresovaní. Proto je vzrůstající zájem o hygge naprosto opodstatněný. Novináři projíždějí Dánskem a pátrají po hygge. Ve Velké Británii se na vysokoškolské úrovni vyučuje dánské hygge a po celém světě se vynořují jako houby po dešti hygge pekárny, hygge obchody a hygge kavárny. Ale jak se to hygge vlastně dělá? A jak souvisí se štěstím? A co to přesně je? To jsou některé z otázek, na které jsem se pokusil odpovědět v knize, která teď vychází i v češtině. Překvapí vás občas nějaký poznatek související se štěstím? Dozvěděl jsem se, že muzikanti se dokážou dívat na noty a současně si hudbu v hlavě přehrávat. To samé se děje mně, když procházím všemožnými údaji, které souvisejí se štěstím. Slyším konejšivé zvuky dobře žitých životů. Pociťuji radost, smysluplnost a zadostiučinění. Vaše výzkumy jsou přijímány bez výhrad, nebo narážíte na odpůrce a skeptiky? Mnoho lidí je ohledně měřitelnosti štěstí skeptických. Jedna z námitek zní, že existují různá vnímání toho, co je štěstí. My na ni reagujeme vysvětlením, že štěstí je pro nás zastřešujícím pojmem. Pak jej naporcujeme a zkoumáme z různých úhlů pohledů. Takže když se Institut výzkumu štěstí, OSN, OECD a další organizace snaží měřit spokojenost a vyčíslit kvalitu života, můžeme vzít v úvahu alespoň tři rozměry štěstí. Nejprve sledujeme životní spokojenost. V rámci mezinárodních průzkumů se lidí dotazujeme, jak celkově jsou se svým životem spokojení, s pomocí stupnice od nuly do deseti stanovují, jak jsou šťastní. S odstupem a nadhledem se pokoušejí zhodnotit svůj život. Mají si představit ten nejlepší možný život, jaký by mohli žít, a naopak ten nejhorší – a kde cítí, že se právě teď nacházejí. V této oblasti získává Dánsko v porovnání s ostatními zeměmi nejvíce bodů. Druhý neboli hédonický rozměr štěstí sleduje citovou oblast. Jaký druh emocí lidé každodenně zažívají? Když se vrátíte do včerejšího dne, cítili jste se naštvaní, smutní, opuštění? Zasmáli jste se? Byli jste šťastní? Cítili jste se milováni? Třetí rozměr štěstí je nazýván eudaimonický. Je to podle starořeckého slova eudaimonia, což znamená štěstí. Je také založen na Aristotelově chápání štěstí – o dobrém životě mluvíme tehdy, je-li pociťován jako smysluplný. Takže zažívají lidé tento pocit zadostiučinění? S jakým procentem populace pracujete, aby nebyly výsledky zkreslené? Naším úkolem je sledovat dosti početný vzorek lidí − ideálně deset tisíc a více (vědeckým způsobem, ne jako špehové) – po dobu přibližně deseti let. Během tohoto období se leccos v životech lidí změní. Někdo si výrazně polepší, jiní přijdou o práci, žení se, vdávají se a rozvádějí. Nás samozřejmě zajímá, jak tyto změny ovlivňují různé podoby štěstí. A co mají šťastní lidé, ať už jsou z Dánska, Velké Británie, USA, Číny nebo Indie, ve společném jmenovateli. Jak velkou roli hraje zdraví? Co se zdraví týče, dlouhé roky se snažíme vysledovat, co mají společného osoby, které se dožívají sta let. Naše studie dokládají, že alkohol, tabák, cvičení a strava ovlivňují průměrnou délku života. Při výzkumu štěstí používáme v podstatě stejné metody. Možná řeknete, že štěstí je subjektivní veličina. Naprosto souhlasím. Mě zajímá právě konkrétní individuální jedinec se vším, co k jeho životu patří, jeho svobodně učiněné posouzení, zda je, nebo není šťastný. Zjišťuji vše ohledně stresu, úzkostí a depresí, které ani nemohou být posuzovány nezaujatě. Ano, práce se subjektivními informacemi je obtížná, ale není nemožná. Ve výsledku celého výzkumu je stejně definováno, jak vnímáme své životy my jako jednotlivci. Navzdory všelijakým kritikám pořád čekám na přesvědčivý argument, že zkoumat štěstí vědeckým způsobem je nemožné. Ale proč bychom se neměli snažit rozumět něčemu, na čem koneckonců záleží možná ze všeho nejvíc? t