Speleologie 23 dní bez jídla sama v jeskyni? Na podzim roku 2012 jsme cestou do nejdelší jeskyně Bosny a Hercegoviny omylem zabloudili na vysočinu Javornik. Překvapila nás nádherná krasová planina plná závrtů. O rok později jsme proto naplánovali výlet do jeskyní, o kterých nám řekli místní domorodci. Orientace v Javorniku ale není jednoduchá, a tak se stalo, že jsme opět zabloudili do jiné části vysočiny. Krasová krajina se proměnila na širokou náhorní nivu říčky Bišna, lemovanou nevysokými břidličnými pahorky. Mezi bažinatými osikovými háji marně vyhlížíme vápencové skalky. Zklamaně hledáme cestu dolů zpět do civilizace k silnici. Těsně před hranou, kde vysočina Javornik spadá příkře k městečku Šekovićí, se před námi říčka Bišna ale náhle zařízne do hluboké strže a po pár stech metrech zmizí v mohutném ukázkovém ponoru, ihned poté, co konečně narazí na vápence. Vyskakujeme z auta a přes nebezpečí zaminování nadšeně pročesáváme okolí. Vstupy do podzemí, jak už to u velkých ponorů bývá, jsou ale beznadějně ucpané. Přesto v nedalekém lomu kousek od cesty nalézáme nenápadný vchod do jeskyně. Vysíláme dobrovolníka s čelovkou, zjistit, co tam je. Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že by tento otvor mohl komunikovat s tušeným podzemním systémem. Facety na stěnách, neklamný důkaz říčních jeskyní, nás ale ženou kupředu. Po pár desítkách metrů narážíme na hluboké jezero. Co je za ním? Co je to za jeskyni? Je známá? To jsou otázky, na které bez kontaktu s místními nejsme v tuto chvíli schopni odpovědět. Vylézáme na povrch. Na cestě se objevuje babka s krávou. Dotazujeme se na jeskyni. Babka je ale úplně hluchá. Nastupujeme tedy do auta, objíždíme roztroušené samoty a hledáme, koho bychom se zeptali. Hned u prvního domku zahlédneme postavu. K našemu překvapení drží v ruce hrozen karabin. Začínáme dialog: „Mi pećinari.“ „Ne, mi pečinari! – Speleologové z družstva ASAK z Beogradu!“ dostává se nám překvapivé odpovědi a nastává pravá balkánská družba. Dozvídáme se zakrátko, že vchod do jeskyně je znám prakticky od nepaměti. Jeskyně prý ale nemá ani jméno ani mapu a končí jezerem, za kterým dosud nikdo nebyl. „Nemáme čamac,” vysvětluje nám energická jeskyňářka Jelena Popović. Dozvídáme se cenné informace: ponor se jmenuje Bišna, vyvěračka je prý dost daleko a nízko, až o 4 km dál u monastiru Lovnica nedaleko městečka Šekovićí. Ze slůvka čamac se nakonec vyklube člun. Máme štěstí. Ten jsme letos přibalili na výzkum naší jiné, loni objevené, jeskyně Komnica. Lákáme místní jeskyňáře ke společnému průzkumu. Nemají už ale čas, tak dostáváme svolení jeskyni prozkoumat sami. Dohodli jsme se, že jeskyni zaměříme a pošleme mapu. Foto: Nečekané povodně nás letos donutili prchnout z jeskyně Komnica. Bohužel nám uvnitř zůstal nafukovací člun. Abychom mohli navštívit jeskyni Govjestica, koupili jsme náhradní plavidlo. Prodavačky v obchodě měly z válečné porady pěti zarostlých chlapů nad rozbaleným dětským bazénkem druhé vánoce. Foto: Vchod do jeskyně Pola byl znám také od nepaměti. Pokračování uzavíralo jezero. galerie Po překonání prvního jezera narážíme na panenskou chodbu úctyhodného profilu. Barevnými štěrky líně protéká podzemní říčka Bišna. Konečně objevy! Užíváme si ten euforický pocit! Zaměřujeme, fotíme a kráčíme proti proudu téměř kilometr! Večer se v našem táboře zastavují lovci, kteří vyjeli na medvěda. Znalci terénu nám sdělují, že vstupní partie po jezero jsou známé odjakživa. Jeden vzpomíná příběh své babičky, která v období 2. světové války v jeskyni bloudila celých 23 dní! Pila jen vodu z jezera, a když ji všichni považovali za mrtvou, podařilo se jí nějak dostat bez světla ven. Ptáme se, jak se jeskyni říká. Lovci váhají, ale nakonec se shodují na názvu „Pola“. Podle míst, které leží nad jeskyní. Jeskyně, poklady a draci Bulharská Duchlata leží v pohoří Vitoša nedaleko Sofie. Je to komplikovaný labyrint síní propojených plazivkami v několika úrovních. Ani zkušený jeskyňář s mapou nemá šanci bez průvodce celý systém prolézt. Přestože Bulhaři patří spolu se Srby k nejzkušenějším balkánským jeskyňářům, o jeskyni kolují nejrůznější fámy, o fantasticky zdobených dómech nebo jeskynních perlách velikosti slepičího vejce. Ale kdo ví, třeba je to pravda. Makedonskou jeskyni Djonovica mapovali Francouzi. Jeskyně prý pokračuje volně dál. Další výsledky ale chybí. Se srbskou Ušačkou je vše jasné. Známý je ponorný vchod i koncový vývěr, kde lze z jeskyně zase vylézt ven na světlo nebo spíše vyplout do přehradou vzduté řeky Uvac. Kosovská Veliká Klisura je slovenský objev a napodruhé se podařilo jeskyni velmi precizně zmapovat. Poslední velký otazník zůstává v potápěčsky obtížném sifonu, za kterým jeskyně jistě pokračuje dál. Černohorskou Pećinu nad Vražjim firovima objevili srbští jeskyňáři ještě před jugoslávskou válkou. Obrovské krasové plató Peštersko, pod kterým jeskyně probíhá, zůstalo po válce na srbské straně hranice. Vchod je ale v Černé Hoře. Černohorci tedy považují jeskyni za vlastní, přestože je prakticky celá v Srbsku. Budiž. Proč ji ale přejmenovali podle majitele pozemku? Původní objevitelé se již bránit nemohou. Většina padla ve válce. O Govjestici jsem se ještě loni domníval, že je v Bosně. Policisté ze speciální srbské jednotky v Sarajevu mě ale nedávno ubezpečili, že nemám pravdu. Govjestica je celá na území Republiky Srpska. Hranice s federací Bosna a Hercegovina probíhá 20 metrů od jejího vchodu, středem řeky Prača. Co na tom, že tenhle stát v EU mapách vůbec nenajdete. Prezident Miloševič hranice Republiky Srpské vytyčil velmi přesně. Nepleťte si ji se Srbskem. Vládu má v Banja Luce a je to vláda prý daleko funkčnější než ta paralelní federální. Balkán je holt půda horká. V mém výčtu chybí ještě státy, které k Balkánu patří jen částečně, no a samozřejmě Albánie. Ne že by nebyly v Albánii jeskyně. Naopak! Informace o albánských jeskyních jsou ale mírně řečeno neprůhledné. Při dotazu na nějakou „spelu“ (jeskyni) vás žádný albánský horal neurazí nějakou negativistickou odpovědí. Dozvíte se o kilometrech podzemních chodeb, o pokladech, medvědech, a dokonce i o dracích! Tady je jeskyňařina ještě v plenkách. t Pro představu: nejdelší jeskyně Balkánu BULHARSKO Duchlata 17,6 km MAKEDONIE Djonovica 2,8 km SRBSKO Ušački pećinsky sistem 6,2 km ČERNÁ HORA Pećina nad Vražjim firovima (Đalovića pećina) 13 km KOSOVO Shpella Gryka e Madhe (Velika Klisura) 10 km BOSNA A HERCEGOVINA Pećina Govjestica 9,7 km AUDY.SPELEO.CZ