Země světa Tchaj-wan Ostrov skvělé kuchyně a kouzelné přírody Oficiální název Tchaj-wanu nebo taky Taiwanu zní Čínská republika. Jedná se o ostrov v jihovýchodní Asii. Rozlohou je přibližně jako polovina ČR, ale žije zde 23 milionů obyvatel. Tchaj-wan patří k nejhustěji zalidněným oblastem světa. A přitom jeho podstatnou část tvoří takřka liduprázdné hory. Text a foto: Antonín J. Grimm Jako většina turistů se na ostrov dostáváme přes letiště v Tchaj-peji, třímilionové metropoli na severu ostrova. Hlavně cesta z Evropy bývá dlouhá, a proto je třeba hned polaskat chuťové buňky výtečnou místní kuchyní. Typická snídaně v obyčejných jídelnách vypadá takto: knedlíčky plněné vepřovým masem, fazolemi nebo s krevetou, jako příloha zázvor, k pití sójové mléko. Oběd nebo večeře – v restauracích se jídlo často servíruje na otočný kulatý stůl a každý si vybere, co žaludek ráčí. Samozřejmostí je používání hůlek, na které si Evropan rychle zvykne. Nudlová hovězí polévka, smradlavé tofu, koláček s vepřovou krví, ústřicová amoleta, rizoto s dušeným vepřovým, kachní krev, nadívané ryby nebo rýže podávaná uvnitř bambusu. Nemusí to znít lákavě, ale chutná to fantasticky. A je jedno, zda v lepším hotelu nebo na nočním trhu. Místní chodí speciálně na noční trhy vyhledávat speciality a u stánků s pro nás nejpodivnějším jídlem se tvoří nejdelší fronty. GALERIE Jako zákusek zachutná buchta ve tvaru rakve s odklopným víkem, plněná mořskými plody. Nebo plody manga, guave a vodního melounu. Ne nadarmo se říká, že tchajwanská kuchyně je jednou z nejlepších na světě. Místní moc neholdují alkoholu, většinou se pije výborný čaj Oolong, ale tchajwanské pivo, doplněné o nabídku několika druhů japonských piv nebo globálního Heinekenu, se dá sehnat všude. Běžně je k dostání i místní pálenka s obsahem alkoholu 38 % nebo 58 %. S plným žaludkem se pouštíme do poznávání hlavního města. Tchaj-pej je na Asii překvapivě čistá. Nepotulují se zde žádní psi a kočky, nenarazíme ani na posprejované zdi. Nepřehlédnutelný turistický cíl představuje Tchaj-pej 101, nejvyšší budova hlavního města. A nejen to. Od roku 2004 byla po pět let nejvyšší budovou světa, nyní zaujímá šesté místo. Úctyhodných 101 pater s celkovou výškou 508 metrů budí respekt, zvlášť když v dalekém okolí nejsou stavby ani poloviční. Do 91. patra k vyhlídkové terase se dostáváme za 30 vteřin rychlovýtahem, který je díky rychlosti 1010 metrů za minutu zapsaný v Guinessově knize rekordů. Věž svým tvarem připomíná vztyčený bambus. K hlavním důvodům, proč zavítat na Tchaj-wan, patří nádherná panenská příroda s celkem deseti národními parky. Aktivní cestovatele nadchnou treky v málo osídlených horách, které pokrývají téměř dvě třetiny ostrova a táhnou se od severu k jihu. Za prozkoumání stojí i menší ostrovy jako Kinmen nebo Matsu se zachovalými domorodými vesnicemi nebo Green Island a Penghu s výborným potápěním. No a samozřejmě gastronomie, pro nás netradičně spojená i s nočními trhy. Na své si přijdou i milovníci cyklistiky. Na Tchaj-wan se nejlépe dostanete s China Airlines, což je národní dopravce Tchaj-wanu. Přímý let z Vídně a Frankfurtu je denně do Tchai-peje, cena letenky začíná na 18 590 Kč www.china-airlines.com Další cesty při poznávání metropole směřují k Memorial Hall s bronzovou sochou sedícího prezidenta Čankajška, kde si turisté kromě selfie fotí i vzdávání pocty bývalému prezidentovi během výměny čestné vojenské stráže. Od obřího mramorového paláce, ke kterému vede 88 schodů, což je věk, kterého se kontroverzní prezident dožil, je zajímavý pohled na dvě stejné budovy, jedna je divadlo a druhá koncertní sál. Pokud vás zajímá historie, musíte se vypravit k impozantní budově Národního palácového muzea. Je vystavěna v kopcích na severu města a díky shromážděným sbírkám čínského umění patří mezi světovou špičku. Není problém zde strávit celý den. Na závěr dne zvolníme a pozorujeme stovky modlících se a meditujících Tchaj-wanců v chrámu Longshan Temple, vystavěném v roce 1738. Je považován za jeden z nejvýznamnějších chrámů na Tchaj-wanu a uctívají ho členové obou hlavních ostrovních náboženství – buddhismu i konfucianismu. GALERIE Hned po hlavním městě kroky většiny návštěvníků (i naše) směřují do národního parku Taroko, další z hlavních atrakcí ostrova. Raritou parku je stejnojmenná soutěska, kde řeka Liwu vytvořila svým působením několik vodopádů. Ale hlavně: její stěny jsou z mramoru. V soutěsce lze podniknout několik desítek různých pěších túr. Mezi nejoblíbenější místa patří Swallow Grotto, kde v puklinách strmých stěn ve stovkách děr zakládaly vlaštovky svá hnízda, nebo Eternal Spring Shrine, vodopád vyvěrající přímo pod skalní svatyní. Nelze si představit návštěvu ostrova bez populárních nočních trhů. Konají se v každém městě, ať už v uličkách nebo na volných prostranstvích. Nejzajímavější pro Evropana je určitě část s jídlem. Zbytek je rozdělen mezi oblečení a všelijaké cetky a zábavnou část, která je naprosto odlišná od našich poutí. Spatříte zde prapodivné dřevěné hrací automaty. Někdo zkouší štěstí házením šipek na nafouknuté balonky nebo se snaží poslat a zastavit golfový míček po nakloněné desce v malých prohlubních. Na všech atrakcích je plno, baví se staří i mladí. Před branami ve tmě jsou zaparkovány stovky skútrů. Je zvláštní, že se zde neprodává alkohol. Trh žije až přes půlnoc. Po sjezdu o skoro 2 500 výškových metrů níže se dostáváme k fascinujícímu jezeru Sun Moon lake. Další z míst, které při putování ostrovem nelze vynechat. Jezero Slunce a měsíce je považováno za jedno z deseti nejzajímavějších míst v celé (i kontinentální) Číně. Jméno získalo podle svého tvaru, kdy západní část připomíná slunce a východní měsíc. Dají se zde strávit dva, tři dny naplněné poznáváním okolí. A začít lze třeba na kole, které si za pár korun všude půjčíte. První zastávkou je nádherný chrám Wen Wu, zasvěcený Konfuciovi. Pokud vystoupáte až nad chrám do malého lesíku, odměnou bude nejlepší výhled na střechy chrámu s jezerem v pozadí. Šlápneme do pedálů a na opačné straně jezera vyjedeme k pagodě Ci-En. Tu nechal zbudovat bývalý prezident Čankajšek. Z nadmořské výšky skoro 1 000 m n. m. je nádherný výhledem na jezero a okolní štíty hor. Cyklotrasa okolo jezera má 30 km, polovina vede po silnici. Není to ale rovinka. Během projížďky, procházky nebo v běžeckých botách určitě narazíte i na novomanželské páry, pro které má focení u největšího tchajwanského jezera punc romantiky. Kdo by nechtěl na kolo, může se nechat povozit po jezeře lodí. I plážové typy si na Tchaj-wanu přijdou na své. Na jihu ostrova, v národním parku Kenting. Tropické klima, nádherné pohledy na hory a čisté pláže. Místní obchůdky jsou plné věcí na surfování, potkáváme zde i daleko více neasijských turistů než v horách uprostřed ostrova. Moře holt táhne. Koho přestane bavit plážové nicnedělání, může si zajet k jednomu z mála opevněných majáků Eluanbi a prozkoumat stezky táhnoucí se podél pobřeží až k nejjižnějšímu bodu ostrova. Tchaj-wan je oblíbený i díky jiné vodě než mořské. Díky horkým pramenům. Těch je zde více jak 100, a tak je pravděpodobné, že na nějaký během svého putování narazíte. Jsou třeba sirné, uhličitanové nebo bahenní. Typické pro takové místo je několik bazénků s různou teplotou vody, od ledové až po hodně horkou. Zpestřením jsou bazénky s rybičkami žužlajícími chodidla. Na Tchaj-wanu je celkem 15 tisíc chrámů. Co se týče kvantity, prim hraje buddhistický klášter Foguangshan, jehož bezmála dvacet budov se rozkládá poblíž druhého největšího města Kaohsiungu na jihozápadním pobřeží. Tomuto obrovskému centru vévodí obrovská socha Buddhy, vysoká téměř čtyřicet metrů. Zlatě se lesknoucí Buddha je obklopen 480 malými sochami. Další dominantou je 9 vysokých věží. V klášteře působí více jak 1 300 mnichů, mnoho budov je určeno k ubytování poutníků, k seminářům, konferencím nebo meditacím. t