Editorial Obsah Lepší pozdě, než později… Nebo taky lepší později než vůbec. Omlouvám se tímto všem čtenářům našeho magazínu, že čekali na podzimní a zimní vydání déle, než byli zvyklí. Mnozí z vás určitě vědí, že od září do listopadu televizní kanál Prima ZOOM vysílal každý týden seriál Srdcaři v Africe. Od května do října jsme proto se střihačem Pavlem Šístkem trávili ve střižně takřka každý den. Od rána do večera. A práce nebylo jako na kostele, ale jako na katedrále. A jsme rádi, že jsme stihli odevzdat seriál v termínu a že se nám dílo podařilo. Pozitivní ohlasy diváků jsou nám odměnou. Bohužel, po letním čísle tak jednoduše nezbyl čas na přípravu dalších vydání. Nejmenujeme se Srdcaři jen proto, že o srdcařích píšeme, ale také proto, že magazín jako srdcaři připravujeme. Nestojí za námi žádná mnohočetná redakce, není žádná náhrada za kohokoli z nás. Ostatně, magazín si můžete přečíst a stáhnout stále zcela zdarma. Jinak řečeno, tentokrát jsme si sáhli opravdu na hranici našich časových možností. Plánuje se nám krásně, ale už hůř se plní šibeniční termín. Nedávno jsem objevil v korespondenci pana Hanzelky s panem Zikmundem zajímavý dopis. Miroslav 10. října 1967 psal Jiřímu: „Jurko, pokud jde o termíny odevzdání rukopisu: ještě nikdy jsme žádný nesplnili, Afrikou počínaje. Ne proto, že bychom byli k termínům přistupovali neodpovědně, ale prostě proto, že jakýkoli termín se vždycky snáz vysloví, než se napíše kniha. Myslím, že taky ještě žádný spisovatel nikdy neodevzdal rukopis v termínu. Protože na každém se dá pracovat do nekonečna, taky když už je vytištěn.“ Takže i takový termínový systematik a deníkový pedant, jak je Miroslav Zikmund všeobecně vnímán, připustil, že splnit termín je někdy nad síly autora. V tomto duchu, prosím, přijměte naši omluvu. Z časových důvodů přicházíme výjimečně s dvojčíslem podzim/zima. Ošizené však rozhodně není! V novém roce nás čeká pragmatické zvažování, jak dále. Co všechno můžeme a jsme schopni stihnout. Nejdůležitější je, abychom měli z odvedené práce radost, jak tomu bylo doposud. Srdcaři jsou přece jen naše hýčkané miminko, přesněji školou povinné dítě, vždyť uzavíráme šestý ročník! Krásný nový rok a hodně sil nám všem! Miroslav Náplava šéfredaktor