Legenda TEXT: PETR HORKÝ Trpěl závratí – a nakonec se z něj stal výsadkář. Měl panický strach z vody, ale nakonec na voru KON-TIKI přeplul oceán. Legendární badatel se narodil před sto lety. Norský mořeplavec a antropolog, který celý život hledal, co lidi spojuje. Vždy tvrdil, že moře není bariérou, ale díky mořským proudům naopak soustavou dálnic, které lidi spojovaly. Na svých výpravách skládal posádky z představitelů různých ras a náboženství, aby dokázal, že se lidé z jiných prostředí spolu mohou dohodnout. S Thorem Heyerdahlem jsem díky seznámení ing. Pavlem Pavlem začal v roce 1997 pracovat na seriálu Neznámá země – Svět podle Thora Heyerdahla. Pro mne osobně je Thor guru, od kterého jsem se během pěti let spolupráce naučil to nejpodstatnější, co během své činnosti potřebuji. „Hranice? Nikdy jsem žádné neviděl. Ale slyšel jsem, že existují v myslích většiny lidí.“ S Thorem Heyerdahlem jsem během pěti let natočil mnoho hodin rozhovorů. Ptal jsem se ho, odkdy se považuje za biologa: „Mám přesné vzpomínky z úplně raného dětství, které souvisejí s biologií – mušle na plážích a hmyz, který se hemží v trávě. Stále si pamatuji, jak jsem tím vším byl fascinován. Po celý život jsem pak bojoval proti dogmatům a celý život mne dogmata inspirovala. Pokud nezapadala do mých teorií, hledal jsem, jak je odstranit. Řekl bych tedy mladým lidem, aby se nevzdávali. Když máte významné oponenty, je to přece důvod domnívat se, že máte pravdu! Přestože odpůrci budou až zuřiví! Když z jejich argumentů poznáte, že to jsou specialisté, ale jen na jejich vlastním omezeném poli a mimo svoji odbornost neví nic, potom se ptejte – kdo to je, tato autorita? Takoví lidé už pro vás nejsou žádné autority! Dnes nemohou být odborníky pouze díky tomu, že se hluboce věnují úzce vymezenému oboru a přinášejí nové objevy. To, čemu začínáme rozumět v dnešní moderní vědě, je, že musíme nacházet jiný druh odborníků, kteří nepřinášejí jen nové poznatky z hloubky, ale kteří mají akademickou praxi, a ta jim umožňuje získávat informace ode všech specialistů z různých oborů a dávat tyto poznatky dohromady…“ Zdroj: Kon-Tiki Museet, bit.ly/1wOWrwM Od našeho prvního setkání jsme se potkávali několikrát za rok. Stalo se, že jsme na sebe nečekaně narazili při natáčení v Norsku v muzeu Kon-Tiki. Bylo to 7. července 2000. Byl jsem skloněný nad originálem lodního deníku z nebezpečné plavby Tichým oceánem na balsovém voru, a náhle jsem z vedlejší místnosti zaslechl jeho hlas. Vyšel jsem tam. Heyerdahl mne uviděl, zarazil se a chvilku hledal, kam mě zařadit. Pak se lišácky usmál a zeptal se: „Není teď v Čechách tepleji? Tady v Norsku se moc nezahřejete!“ V duchu jsem mu vysekl poklonu za to, že je schopen mezi obrovskou spoustou filmařů a novinářů zařadit můj obličej, a zakoktal jsem něco v tom smyslu, že při čtení lodního deníku se člověk rozehřeje dost. „Príma, tak to musíte dnes večer přijít na uvedení mé knihy, kde se poprvé věnuji svému životu. To vás rozehřeje ještě víc!“ odpověděl se smíchem. Dohodli jsme se a já se po chvíli vrátil k vitrínám expozice, abych se podivoval nad tou proměnou: Odmalička byl tichý, až zakřiknutý kluk. S nikým se příliš nekamarádil, s děvčaty moc úspěchů neměl. Snil o velkém „návratu k přírodě“ – jaké by to bylo, najít ostrov, kam ještě nepronikla ani stopa civilizace, a strávit tam rok? Uměli bychom to ještě? Kon-Tiki raft, Kon-Tiki Muzeum, Oslo, Norsko Zdroj: Daderot, bit.ly/1wky7nC Kon-Tiki raft, Kon-Tiki Muzeum, Oslo, Norsko Zdroj: Daderot, bit.ly/1AsXcft Po vystudování biologie na univerzitě v Oslo začal ve dvaadvaceti letech uskutečňovat svůj sen. Hledal mezi ženami tu, které by se zeptal: „Jela bys se mnou na rok do divočiny?“ Nakonec ji našel. Jmenovala se Liv, vzali se v roce 1937 a odjeli na ostrov Fatu Hiva v polynéském souostroví Markézy. Volba na něj padla vylučovací metodou – nad mapou Oceánie spolu škrtali všechny ostrůvky, kde už byly jakékoli známky civilizace. V knížce „In The Footsteps Of Adam“ – „Po stopách Adama“, kterou mi ten večer věnoval ještě ve formě tištěného rukopisu, popisuje, že první snubní prstýnky měli se ženou vyrobené ze dřeva. Je to materiál, který má mnohem blíž k přírodě, a také k srdci, kde přece sídlí láska. Cesta rozhodla o tom, že svět bude mít ve 20. století o jednoho fenomenálního antropologa a cestovatele víc. Odjížděl jako biolog, ale vracel se s mnoha otazníky z oboru antropologie. Místo migrace zvířat ho více zaujali lidé a vzájemný kontakt jejich kultur. Z Fatu Hiva si také odvezl myšlenku, která vyústila v jeho nejslavnější expedici Kon-Tiki. Vždy se považovalo za platné, že lidé osídlili Polynésii ze západu, z jihovýchodní Asie. Všichni se opírali jen o tvrzení, že z východu, tedy z Jižní Ameriky, je moře příliš pusté a dávní obyvatelé těchto končin neuměli postavit plavidla, která by dlouhou a náročnou cestu vydržela. Podle starých nákresů postavil Heyerdahl vor z balsových kmenů. V dubnu 1947 vyplulo podivné plavidlo z přístavu Callao nedaleko hlavního města Peru, Limy. Podle názorů vědeckého světa vyplouvali mořeplavci vstříc jasné smrti. Sebevrazi! Klády nasají vodu a do čtrnácti dnů je plavidlo u dna i se svou bláznivou posádkou! Vor je příliš dlouhý a mezi dvěma hřebeny vln se zlomí jako ze sirek. Lana, která spojují kmeny, se během několika dnů rozedřou a vše poplave rozdělené samo a jinými směry. Naproti tomu podle propočtů Thora Heyerdahla měli být asi za sto dnů v Polynésii. Nakonec to trvalo ještě méně – uběhly devadesát čtyři dny a přistáli u břehů ostrova Raroia. Následoval triumf a celosvětový úspěch. Kniha popisující expedici byla přeložena do desítek jazyků a prodávala se po milionech. Za dokument natočený během cesty získal odvážný Nor sošku Oscara. Svět mu ležel u nohou, kapitál na jakékoli expedice byl vytvořen. Osobnost „nejslavnějšího Nora“ byla a je pro mnoho vědců zdrojem nevraživosti a rozporuplných názorů. Heyerdahl byl zakladatelem tzv. experimentální archeologie, kdy své teorie rovnou ověřoval v praxi. „Když nikdo nevěřil tomu, že vor z klád může překonat Pacifik, a všichni se mi smáli, nezbylo nic jiného, než vor postavit a zkusit to.“ Nejen úspěchy, které usvědčovaly některé z věhlasných pánů z omylu, ale také popularita a s tím spojené peníze se staly pro mnoho vědců problémem, který nebyli schopni jen tak překousnout. Traduje se historka, podle které se na vědeckém kongresu sešli dva učenci, a jeden se ptal druhého: „Pane kolego, proč jste mne nepozdravil už ve vstupní hale?“ „Odpusťte, pane kolego, spletl jsem si vás s Heyerdahlem.“ Přes to přese všechno získal Thor řadu čestných doktorátů, byl členem Norské akademie věd. Se smíchem popisoval svůj příjezd do ruského města Rostov-Don, kde měl začít bádání nad minulostí severských bohů. Na tamní univerzitě už měli několik pomlouvačných dopisů a udání od vědců, kteří zapřísahali místní akademiky, ať Heyerdahlovi nedovolí začít tak bláznivý projekt. Pánové z vysoké školy tedy Nora požádali, ať svou teorii nejprve představí jim. Thor tak učinil a objasnil své teorie i argumenty. Zdůvodnil, z jakých důvodů chce zahájit vykopávky právě v této oblasti. Odborníci z univerzity si vzali čas na rozmyšlenou a potom bez výhrad souhlasili s výzkumy. A navíc Heyerdahlovi udělili čestný doktorát! galerie V roce 2001 proběhla mezinárodní premiéra všech devíti dílů mého seriálu Neznámá země věnovaných osobnosti „posledního dobrodruha“. Když jsem půl roku předem zvažoval, zda o to mohu světově proslulého vědce vůbec požádat, poradila mi ředitelka zdejšího muzea, Brigitte Gypen: „V současné době už Heyerdahl všechna pozvání tohoto typu zdvořile odmítá. Všem bych řekla, ať to tedy ani nezkoušejí. Ale vy se zeptejte, myslím, že ho to potěší. Z nějakého důvodu si vás oblíbil, a pokud vím, vaše společná setkání a natáčení vždy považuje za neodkladná a raději zruší jinou práci…“ Tak jsem se zeptal – a Seňor Kon-Tiki jednoduše vytáhnul malý zápisník a navrhl dvě data. „V těchto dnech bych měl mít čas. Dřív ani později by to nešlo. Pokud to vyjde a premiéru naplánujete na dané termíny, myslím, že se setkáme.“ Byla to úžasná zkušenost. Na slavnost přijel osobně ministr kultury ČR, vítala nás vláda Tenerife i městečka Güímar. Prestižním hostem byl Thor Heyerdahl a mými osobními hosty přátelé Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava a Vladimír Kroc. Rozvinovaly se červené koberce, kapela hrála a novináři ze španělských novin psali o sto šest. Pavel Dostál byl ministrem, který si na přesný protokol nijak nepotrpěl, a proto se mu několikrát podařilo dostat místní škrobené pořadatele do zapeklitých situací. Pamatuji, jak se Heyerdahl chechtal, když si připomínal neformální kousky našeho ministra kultury. „Česká republika musí být úžasná země, když se tam lidé z vlády mohou chovat takhle spontánně!“ galerie Po skončení oslav jsme zašli s manželi Heyerdahlovými na soukromou večeři. Během večera mně a Mirku Náplavovi Seňor Kon-Tiki nabídl, abychom příští rok vstoupili do jeho týmu na výzkumech v Rusku jako expediční televizní štáb. Seděli jsme šťastní dlouho do noci v hospůdce u moře a popíjeli víno. Z krásného ostrova jsme tehdy nemohli odjíždět s lepšími plány. V březnu 2002 jsem Thoru Heyerdahlovi odeslal fax. Výzkumy nedaleko městečka Azov na řece Don měly brzy přejít do další fáze. Thor vybudoval neuvěřitelnou hypotézu o původu starých severských legend. Tvrdil, že právě z oblasti Rostova na Donu pocházeli vládci, kteří se později stali předlohami pro severské bohy, jakým je například Odin. Jeho teorie opět rozčílila mnoho vědců. Jako vždy. Svět se už ale naučil, že myšlenky tohoto muže nelze brát na lehkou váhu. Časopis Newsweek o Heyerdahlových nejaktuálnějších vykopávkách přinesl podrobný článek. Další den ráno mi z faxovací mašinky vylezl rukou psaný vzkaz, že se potkáme v polovině května v Rusku a začne další kapitola naší spolupráce. „A nezapomeň vzít fotky z minulého natáčení, ještě jsem je neviděl!“ Bohužel, Thor Heyerdahl zemřel osmnáctého dubna 2002. Jeho poslední prohlášení znělo takto: „Umírám, ale prosím nebuďte smutní. Odcházím vyrovnaný se svým životem, jsem šťastný za všechno, co jsem mohl vytvořit a zažít.“ Odešel mi největší učitel. Ať to zní jakkoli osobně, byl to jeden z nejdůležitějších mužů mého života. Vnímal jsem ho v některých věcech jako nevlastního otce. A jsem moc šťastný, že jsme si to krátce před jeho smrtí ještě stihli říct. Že se naše pracovní spolupráce dostala i na rovinu přátelskou. Dialogy o tom, co jsme probrat nestihli, s ním teď vedu jenom na dálku. Ani to není málo. THOR HEYERDAHL Thor Heyerdahl vystudoval biologii, ale stal se antropologem. Rok žil s manželkou mezi lidojedy a byl adoptován náčelníkem kmene. Jeho polynéské jméno zní Terai Mateata Tana – Muž Modré Nebe. Vytvořil teorii o migraci lidských ras v Polynésii, které se odborný svět vysmál. Potenciál své teorie potvrdil expedicí KON-TIKI, dodnes považovanou za jeden z nejodvážnějších mořeplaveckých podniků v historii. Za stejnojmenný film získal filmového Oscara. Byl držitelem mnoha čestných doktorátů. Objevil největší pyramidový park v jižní Americe, pyramidy na Tenerife. Luštil tajemství Velikonočního ostrova a představil světu záhadu podivuhodných soch MOAI. Krátce před smrtí popsal teorii o původu severských bohů. Prakticky prokázal, že jsme definovaní naší minulostí. Uskutečnil další světoznámé výzkumy a expedice: Galapágy (1952–53), Velikonoční ostrov (1955–56, 1986–88), RA 2 (1970), Tigris (1977), Maledivy (1983–84), Peru Túcume (1989–94), Tenerife (1991–2002), Rusko Azov (2001–2002). T