Pohlednice Do Mexika jezdím rád především proto, že mi vyhovuje mentalita zdejších lidí. Líbí se mi tu větší uvolněnost a flexibilita, než je v sousedních USA. A hlavně miluji zdejší jídlo. Například národním pokrmem tacos, což je dokonalá lahůdka, se cpu 3x denně. video Z Mexika se ale také rád vracím, třeba zpět do USA. Ve Státech jsou lepší silnice, s výjimkou východního pobřeží se neplatí mýtné, vše má svůj řád a je tam pořádek. V minulém roce jsem se zastavil v hlavní megapoli Mexico City na celý týden. Naplánoval jsem si zachytit tento tepající kotel lidí, situovaný na náhorní plošině v údolí mezi vulkány, v těch nejlepších barvách. Snažil jsem se vetřít i do přízně tackeros (prodavači tacos), ale moc se mi to nedařilo. Záběry nebyly ty správné a musel jsem se s tackeros často dohadovat, zda je smím, či nesmím filmovat. Vše se změnilo k lepšímu, když jsem za nimi přišel s tabletem a pustil jim první krátký sestřih záběrů. To bylo radosti! Úplně otočili a každý den mě vítali ke stolku, dokonce sami vymýšleli a režírovali záběry. Konečně se začalo tedy dařit i filmařsky – ledy byly prolomeny. Mimo záběrů přípravy mého nejoblíbenějšího jídla v krátkém klipu uvidíte též nové timelapsy z Mexico City, Valladolidu a Yucatanu. Obzvláště ve Valladolidu se mi dobře pracuje, rád jej na cestě po Yucatanu navštěvuji. Město není veliké, vlastně takové městečko, lidé jsou příjemní a nikomu tam chlap s kamerou nevadil. Tentokrát dělám timelapsy kostela a nějaké slavnosti s muzikanty. Ani se neptám, o co přesně jde. Mexičané jsou známí mnoha fiestami mnohdy bez hlubšího významu. Prostě se rádi baví, tančí, jí a často tady slyšíte jejich příslovečné maňana, maňana… Už se těším, až tuto krásnou zemi zase někdy navštívím! T MILOŠ