Editorial Obsah Kafe s démony Se sociálními sítěmi je to dle mého jako s ohněm, dobrým sluhou, ale špatným pánem. Odborníci na kouření tvrdí, že závislost může vzniknout už po první inhalované cigaretě. Nevím, zda u někoho po prvním postu vznikne závislost na virtuálním světě. Neosobní přátelství nikdy nemohou nahradit ta skutečná, stejně jako živá debata podle mě předčí internetové diskuze. Pro mnohé je virtuální prostor především odkladištěm, kde si ventilují své frustrace a mindráky. Ratlíci za vysokým plotem si taky odvážně zaštěkají na vlkodava. Ale i na tom démonizovaném facebooku se dají objevit zajímavá, inspirující a smysluplná sdělení. Se slacklinerkou Annou Hanuš Kuchařovou se nejraději potkávám osobně, ale jsme i přátelé na facebooku. Nedávno jsem si tak mohl přečíst její vyznání, které stojí za to šířit dál. „Mám nezkrotnou touhu vám říct, že tenhle svět je hezké místo. Doufám, že až mi jednou bude mizerně, řeknete mi to samé. Nepopírám, že tu jsou problémy. A vím, že spousta lidí je smýkána těžkým osudem, a ne vždy je z něj jednoduché východisko. Přesto je tento svět hezké místo. Čím víc se člověk odváží sám sebe poznat, tím lépe si tu krásu světa může prohlížet. Aby bylo jasno, furt mám většinu času ,zavřené oči a zacpané uši‘, ale i ty krátké okamžiky jemné pozornosti mi přináší do života tolik radosti a síly, že mám pak odvahu a chuť potkat se se svými démony. Dřív jsem je vyzývala na souboj. Ale před nějakou dobou jsem začala odkládat své brnění a zvu svůj strach, závist a zlost na kafe. Tahle posezeníčka v mé hlavě bývají celkem plodná. Většinou vůbec nemluvíme. Neptám se, odkud dorazili a proč a kdy konečně vysmahnou. Koukám na ně a oni koukají na mě. Asi je to chvíle přiznání, přijetí a odpuštění. Těžko říct, ale je to velmi úlevné, být částečně nezávislá na tom, co se děje vně, a umět vyvětrat atmošku uvnitř. Možná se to nikdy nestane, ale kdyby náhodou: až někomu z vás budu brečet na rameni, prosím vás, připomeňte mi, co tady píši z velmi šťastné chvíle svého života. Díky! A ať se vám moc daří!“ Nemám, co bych k jejím slovům dodal. Snad jen, že za všechny srdcaře děkuji! Vám všem přeji úspěšný konec dotikávajícího roku 2018, pohodové čtení zimního vydání magazínu a na shledanou na jaře! Miroslav Náplava šéfredaktor Foto Kletter Kiddies